Zkoumání UFO důkazů s Davidem Wilcockem, Corey Goodem a Michaelem Sallou

David Wilcock: Vítejte u Vesmírných odhalení (Cosmic Disclosure). Já jsem David Wilcock, váš moderátor. Se mnou tu je Corey Goode a naším hostem týdne je Dr. Michael Salla z Exopolitického Institutu. Dnes to bude báječné. Budeme se bavit o Williamu Tompkinsovi i o výzkumu, kterým Dr. Michael Salla posouvá ještě dál odvážná tvrzení, o kterých jsme se bavili v předchozích dílech našeho seriálu. Takže, Corey, vítejte zpět.

Corey Goode: Děkuji.

David Wilcock: Dr. Sallo, vítejte v našem seriálu.

Dr. Michael Salla: Děkuji, Davide.

David Wilcock: Vaše webová stránka se nazývá “exopolitics.org”, což asi není třeba podrobně vysvětlovat. Přesto bych byl rád, kdybychom začali tím, že definujete, co přesně pokládáte za exopolitiku.

Dr. Michael Salla: Pochopitelně. Když jsem poprvé narazil na informace o mimozemském životě a utajovaných technologiích, učil jsem mezinárodní politiku na Americké Univerzitě ve Washingtonu D.C.. Čím více jsem se o tyto záležitosti zajímal a zkoumal je, tím jasnější mi bylo, že jsou zcela reálné. Začal jsem přemýšlet, jakým termínem oblast mého zájmu nejlépe popsat. Protože jsem se pohyboval v mezinárodní politice, bylo mi zřejmé, že to má něco společného s politikou – a protože máme exobiology a exoplanetology, logickým pojmem byla exopolitika. A tu jsem začal od té doby zkoumat.

David Wilcock: Hodně se diskutovalo o Voyageru 2 a na něm umístěné destičce s rytinou dvou lidských bytostí a plánku, kde se nacházíme.

Došel jste ve svém výzkumu k závěru, že by ta destička mohla být zbytečná či nadbytečná? Opravdu jsme sami, nebo jsme již byli kontaktováni?

Dr. Michael Salla: Inu, když se podíváte na všechna hlášení, která v průběhu let přišla od různých svědků i na všechny ty, kdo tvrdí, že se s mimozemšťany již setkali, přestanete se ptát, zda jednoho dne objevíme mimozemský život či zda budeme jednoho dne objeveni. Už jsme dávno objeveni byli, mimozemšťané nás navštěvují a interagují se s námi. Jde jen o to zjistit, kdo přesně s mimozemšťany hovoří – které vládní agentury, které vojenské útvary jsou zapojené do této utajované spolupráce a jaký má tato spolupráce rozsah. Právě tohle mě zajímá úplně nejvíc, protože jsem vždycky chtěl vědět, jaké jsou hnací síly mezinárodní politiky. Čím víc víme o uzavřených dohodách a smlouvách, tím je nám jasnější, o co opravdu v mezinárodní politice jde.

David Wilcock: Když víme, že všechna tato rozhodnutí jsou prováděna bez jakéhokoliv hlasování i bez jakéhokoliv veřejného schvalování, jaké je vaše postavení v tomto exopolitickém dialogu?

Dr. Michael Salla: Jako politolog se nesoustředím na hodnocení toho, jaká rozhodnutí jsou správná či špatná, ale spíše na to, abych do celé problematiky vnesl větší transparentnost. Věřím, že čím více transparentní věci jsou, tím lépe je možné rozhodovat o tom, co je třeba udělat i co by se dělat nemělo. A jsem přesvědčen, že odpovědnost je zcela klíčová. Jako politolog vždy přemýšlím nad tím, jak je možné dosáhnout toho, aby lidé byli odpovědní za svá rozhodnutí. Jak zařídit, aby politici a političtí činitelé byli odpovědní za své činy? Aby se stali odpovědnými, je nutná transparentnost. Ale když se dívám na celý mimozemský fenomén, právě transparentnost zde stále chybí. To znamená, že určití lidé činí rozhodnutí, která nás všechny ovlivňují, aniž by za ně měli jakoukoliv odpovědnost a aniž by o tom věděla veřejnost, politici či zástupci, kteří by to mohli jakkoliv regulovat. Proto mým cílem je dosáhnout transparentnosti a vynést tyto jevy na světlo.

Corey Goode: Ano, nedostatek transparentnosti je skutečně problém. Proto ke slovu přichází informátoři. A vy jste po nějakou dobu měl přístup k Williamovi Tompkinsovi.

Dr. Michael Salla: Přesně tak. Bill Tompkins je velmi zajímavý. Poprvé jsem se o něm doslechl na konci roku 2015 nebo začátku 2016, když jsem se dostal k nějakým nahrávkám jeho rozhovorů. Jeho svědectví bylo neuvěřitelné. A já jsem měl to štěstí, že jsem znal klíčovou osobu z jeho knihy Vyvoleni mimozemšťany, která vyšla v roce 2015. Dr. Robert Wood je můj kolega. Tak jsem za ním zašel a zeptal se ho: „Jak se vám povedlo spolupracovat s tím Billem Tompkinsem, jehož příběh je tak úžasný?“, a Bob mi to všechno vysvětlil.

Corey Goode: Bob je správný chlap.

Dr. Michael Salla: Přesně tak.

Corey Goode: Ano.

Dr. Michael Salla: Spolupracoval jsem s Bobem už dřív při ověřování určitých dokumentů týkajících se atentátu na prezidenta Kennedyho. Takže vím, že Bob je skutečně jedním z předních odborníků na ověřování dokumentů, zejména utajovaných. Proto mě povzbudilo, když mi řekl, že svědectví Billa Tompkinse je pravé – že skutečně pracoval na utajeném projektu námořnictva, poté působil více než deset let v Douglas Aircraft Company a že jeho informace jsou důvěryhodné. Sešel jsem s s Billem Tompkinsem v lednu 2016 a natočili jsme spolu rozhovor – více než 10 hodin materiálu. Opravdu jsem se snažil prozkoumat všechny detaily jeho příběhu. Pak jsem se pustil do zjišťování, jak pravdivý jeho příběh je a zda lidé, o kterých hovořil, skutečně existují. Bob doložil pravdivost Billova příběhu v období od 1950 do roku 1963, kdy Bill pracoval pro Douglas Aircraft Company. Ale šlo ověřit období, kterí strávil na Naval Air Station v San Diegu? Byli lidé, které jmenoval, skuteční? Největší problém jsme měli s admirálem, který byl údajně u samého spuštění programu. I v knize bylo jméno tohoto admirála uvedené chybně. Proto jsme měli velký problém ověřit, zda tento člověk skutečně existoval.

David Wilcock: Michaeli, když jsme poslouchali Vaše rozhovory s Tompkinsem, znělo to, jako by řekl „Rick Obatta“. Znělo to, jako by mluvil o někom, kdo se jmenoval Rick. I já jsem si to myslel. Jak se Vám to jméno podařilo rozluštit?

Dr. Michael Salla: Inu, v knize na něj bylo odkazováno jako na “Ricka Obattu”.

David Wilcock: Přesně tak.

Dr. Michael Salla: Ale nemohli jsme nalézt žádného admirála, který by se jmenoval „Rick Obatta“. Nakonec se ukázalo, že jeho jméno bylo “Rico Botta, B-O-T-T-A.”

David Wilcock: Jasně.

Dr. Michael Salla: Jakmile jsme zjistili jeho správné jméno, dokázali jsme sehnat jeho životopis a zjistili jsme, že takový člověk skutečně pro námořnictvo pracoval, že byl admirálem a že měl na starost základnu námořního letectva v San Diegu. Fascinující bylo, že když jsme dohledávali, zda tento admirál existoval nebo ne, sice jsme konečně měli jeho jméno, ale nic jiného jsme o něm nevěděli. Nebylo o něm nic ani na internetu. Ale v té stejné době, v březnu 2016, se na webových stránkách jednoho námořního letce zvaných Zlatí orli objevil jednostránkový životopis admirála Rico Botty. Z ničeho nic. Měli jsme pocit, že nám někdo pomáhá…

Corey Goode: Správně.

Dr. Michael Salla: … že nějací lidé z námořnictva se nám snaží pomoci.

Corey Goode: Přesně tak.

Dr. Michael Salla: Protože před březnem 2016 nebylo na celém internetu o Ricovi Bottovi vůbec nic.

Corey Goode: Na tom není nic divného, protože Tompkins podal svědectví o utajovaném projektu.

Dr. Michael Salla: Zdá se, že Tompkinsovi někdo pomáhá. Pro mě byl tenhle detail konkrétním potvrzením, že v námořnictvu jsou lidé, kteří chtějí, aby tento příběh vyšel na světlo. Jakmile vyšla tahle jednostránková biografie, dokázali jsme se vlastní pílí dozvědět víc o Ricovi Bottovi, jeho životě i o tom, v jakých útvarech na základně námořního letectva v San Diegu působil. To byl velký průlom, protože právě Rico Botta byl klíčový pro doložení pravdivosti Tompkinsova příběhu v období, kdy pracoval na základně námořního letectva v San Diegu.

David Wilcock: Dr. Sallo, byl jste jedním z mála prominentních výzkumníků UFO, kteří se odvážili vystoupit z řady a potvrdili důvěryhodnost Coreyho příběhu. Co vás vedlo k tomu, že jste uvěřil v pravdivost Coreyho příběhu?

Dr. Michael Salla: Ach ano. Jedním z rozhodujících faktorů pro mě bylo, že jeho svědectví bylo tak konsistentní a že i řeč jeho těla byla konsistentní. Když jsem s Coreyem začal někdy v roce 2016 nebo 2015 komunikovat…

David Wilcock: Ano.

Corey Goode: Ano, v roce 2015.

Dr. Michael Salla: Správně, na začátku roku 2015. Vedl jsem s ním několik emailových rozhovorů – myslím, že asi tucet nebo tak nějak.

Corey Goode: To je pravda.

Dr. Michael Salla: Corey odpovídal na mé otázky, já jsem jeho odpovědi četl a zveřejňoval je, aby si je mohli přečíst i jiní lidé. A bylo zajímavé sledovat, že jeho odpovědi z těchto emailů odpovídaly jeho odpovědím z videí. Když odpovídáte písemně, pracuje určitá část mozku…

Corey Goode: Správně.

Dr. Michael Salla: … levý mozek. Ale když odpovídáte ústně, používáte pravou polovinu mozku. Přesto se jeho výpovědi shodovaly. Jeho svědectví bylo konsistentní. Souhlasila i spousta dalších okolností. Zásadní třeba bylo, když Corey hovořil o své cestě na Mars v polovině roku 2015. Popisoval, že tam šel společně s Gonzalem vyšetřovat otrokářské zneužívání práce na Marsu – že šel do kolonie, kterou brutální správce řídil jako diktaturu. Ve stejné době, kdy s touto informací Corey přišel, uspořádala britská meziplanetární společnost v Londýně sympozium, kde přes třicet špičkových leteckých inženýrů, lidí z think-tanků a několik vládních představitelů diskutovalo o tom, jak by bylo možné z hypotetické důlní základny na Marsu odstranit diktátora. Představte si, že na Marsu je základna, které vládne diktátor – jak tuto osobu odstraníte?

Corey Goode: Ano, to bylo pár dní po tom, co jsme tuto informaci zveřejnili ve Vesmírných odhaleních (Cosmic Disclosure).

Dr. Michael Salla: Přesně tak. Přesně tak. Další “shodou náhod” prezident Obama podepsal zákon, díky kterému vesmírné dolování nespadá pod žádný regulační dohled. To znamená, že veškeré případy zneužívání, ke kterým ve vesmíru dojde – například pokud by korporace pro dolování ve vesmíru zneužívaly otrockou práci – se až do roku 2022 dostaly mimo dosah vládní regulace. Prezident tento zákon podepsal v téže době, kdy Corey vyšel s těmito informacemi na světlo. A takových “náhod” bylo ještě víc.

David Wilcock: Je také pozoruhodné, že jste napsal vůbec první knihu, kde je svědectví Coreyho Gooda podrobně probíráno.

Dr. Michael Salla: Název mé knihy je „Zasvěcenci odhalují tajné kosmické programy a mimozemská spojenectví„. V této knize jsem vycházel z Coreyho svědectví, z našich emailových rozhovorů. Použil jsem spoustu tohoto materiálu a také potvrzoval jejich důvěryhodnost, třeba to, zda jeho svědectví odpovídá historickým dokumentům. Jednou z klíčových věcí, které Corey řekl, bylo, že nacistické Německo mělo tajný vesmírný program, který byl provozován z území nacistického Německa a z Antarktidy. Tak jsem začal zjišťovat, zda jsou nějaké důkazy, že nacisté se skutečně měli vesmírný program – a našel jsem historické dokumenty, které to stvrzovaly. Jedním z nich byl soubor dokumentů z fašistické Itálie z roku 1933, který dokazoval, že Benito Mussolini zřídil přísně tajnou skupinu pro studium odchyceného létajícího talíře. Italové v roce 1933 objevil létající talíř a byla zřízena přísně tajná skupina pro její studium, v jejímž čele stál Guglielmo Marconi.

Tak se ukázalo, že Itálie již v roce 1933 tento jev studovala. Brzy poté se fašistická Itálie stala spojencem nacistického Německa, se kterým sdílela všechny tyto technologie, všechna tato zjištění. A to vlastně podporuje to, co řekl Corey.

Corey Goode: Později vyšla kniha Williama Tompkinse, kde se píše o tomtéž a na které Tompkins pracoval v době, kdy jsme nahrávali naše rozhovory.

Dr. Michael Salla: Přesně tak. Ve skutečnosti se stalo to, že Bob Wood dostal kopii mé knihy a půjčil ji Billovi Tompkinsovi…

Corey Goode: To je pravda.

Dr. Michael Salla: …a řekl mu: „Tohle je hodně podobné tomu, o čem píšete.” Moje kniha vyšla v září 2015 a kniha Billa Tompkinse vyšla v prosinci roku 2015.

Corey Goode: Ano.

Dr. Michael Salla: Takže Bill dostal do ruky knihu, která zkoumá Coreyho svědectví a historii tohoto tajného kosmického programu včetně dvou programů nacistického Německa – jedním v Německu a jedním v Antarktidě. A Bill Tompkins si to přečetl a začal nadávat: „Ach, můj bože! Jak se k těm informacím dostali? Myslel jsem, že jsem jediný kdo o tom věděl a že to tajemství vynesu na světlo!“

Corey Goode: Správně.

Dr. Michael Salla: Šokovalo ho, že o tom někdo začal hovořit před ním samým. A to pro mě bylo důležitým potvrzením toho, co řekl Corey.

Corey Goode: Od té doby jste se věnoval podrobnému dokazování Tompkinsových tvrzení. Kolik shod jste během svého výzkumu našel? Jsou naše svědectví konsistentní?

Dr. Michael Salla: Našel jsem hodně shod. Hlavně na samém počátku, když ten program vznikal, a pak také ohledně toho, jak americké námořnictvo sestavovalo svůj vlastní program pro studium toho, co Němci dělali a později reverzní inženýrství a navrhování svých vlastních lodí. Bylo opravdu zásadní, že nám to Tompkins potvrdil.

Corey Goode: Rozhodně.

David Wilcock: Corey, když už se bavíme o tom, jak fašistická Itálie našla UFO, ještě nikdy jsem vás neslyšel mluvit o roli fašistické Itálie v tajném nacistickém kosmickém programu. Víte o tom něco?

Corey Goode: Ano. Ano. Mnoho jejich podzemních i horských základen bylo na území Itálie.

David Wilcock: Opravdu?

Corey Goode: Měli v Itálii vyhrazené oblasti, kde vyvíjeli technologie a některé jejich součástky pro jejich vesmírný program byly v Itálii vyráběné.

Dr. Michael Salla: Narazil jsem také na hodně zajímavou shodu Coreyových a Billových svědectví: oba hovoří o tom, že Marconi odvezl spoustu těchto informací do Jižní Ameriky a založil tam také program – o něco více soukromý program. Bill Tompkins také říká, že Marconi v Jižní Americe něco nastartoval a že Italové měli překvapivě rozsáhlý vesmírný program. I v tomhle se svědectví Coreyho a Billa shodovala.

David Wilcock: Dr. Sallo, dostal jste se k výzkumu Die Glocke, německých létajících talířů a jejich zkoumání antigravitace? Psal jste ve své knize i o nich?

Dr. Michael Salla: Ano, psal. Jsou to příklady válečné snahy nacistů přeměnit mimozemské technologie ve zbraně.

David Wilcock: Ano.

Dr. Michael Salla: Tuto část nacistického vesmírného programu měla na starosti SS a Krammler. Máme svědky, kteří hovoří o německých létajících talířích a o bezúspěšné snaze je přeměnit ve zbraň. V Antakrtidě pracovalo mnoho špičkových nacistických vědců – právě zde vyvíjeli  svůj nejambicióznější a v konečném důsledku i nejefektivnější vesmírný program.

Corey Goode: Správně. A také nekinetické zbraně.

Dr. Michael Salla: Správně.

Corey Goode: Zbraně založené na energii.

Dr. Michael Salla: Přesně tak.

David Wilcock: A dostal jste se i k výzkumu projektu Highjump? Protože jednou z nejpozoruhodnějších věcí na Coreyho svědectví byla plánovaná invaze do Antarktidy, která po druhé světové válce měla zlikvidovat tamní nacistické základny. Podařilo se Vám to prokázat?

Dr. Michael Salla: Ano, přesně tak. To bylo velmi důležitou součástí Coreyho svědectví. Sám jsem se o to několik let zajímal. Slyšel jsem mnoho pověstí o operaci Highjump a existuje spousta informací o tom, s čím se v Antarktidě pracovní skupina admirála Byrda setkala. Ale od Billa Tompkinse jsem se dozvěděl širší kontext operace Highjump – že to nebyla jen bitva, při které se námořnictvo pokusilo vyčistit na přelomu 1946-47 nacistickou základnu, ale že o rok dříve se admirál Byrd vydal do Antarktidy s nacisty vyjednávat. Nejdřív se s nimi chtěli dohodnout, ale tato jednání nebyla úspěšná a Britové tam už v létě 1945-46 poslali svoje speciální jednotky – bezprostředně po druhé světové válce, po kapitulaci Japonska v srpnu. To znamená, že pouhé čtyři měsíce po kapitulaci Japonska – Britové i Američané posílají do Antarktidy skupiny, které mají Německé základny najít a vyjednávat s nimi. Vyjednávali na konci války s SS a mysleli si, že s nacisty v Antarktidě se také dokáží dohodnout, ale nepodařilo se jim to. A tak – podle Billa Tompkinse – se vrátil admirál Byrd zpět do Washingtonu a řekl: „Bohužel, jednání selhala.“ Až tehdy se námořnictvo rozhodlo, že při nejbližší příležitosti, tedy v létě jižní polokoule na přelomu let 1946-47, odstartují Taskforce 68 neboli operaci Highjump. Jenže snahou nejdřív vyjednávat vlastně dali Němcům čas na dokončení vývoje směrovaných energetických zbraní, kterými nacisté vybavili své létající talíře. Když se tam konečně objevilo námořnictvo, nacisté už měli tyto létající talíře, které byly velmi účinné v boji proti nejlepším stíhačkám, torpédoborcům i dalším lodím námořnictva.

Corey Goode: V tomto svém svědectví zmínil Tompkins setkání na vysoké úrovni mezi USA a separatistickou nacistickou frakcí v Argentině, nebo hovořil o Antarktidě?

Dr. Michael Salla: Řekl, že na přelomu let 1945-46 cestoval admirál Byrd na tato konkrétní jednání do Antarktidy.

Corey Goode: Já jsem četl o setkání na vysoké úrovni, ke kterému došlo v Argentině.

Dr. Michael Salla: Aha.

David Wilcock: Ve stejné době?

Corey Goode: Správně.

Dr. Michael Salla: Aha. Dobře. No, to by vlastně odpovídalo, protože jsme slyšeli mnoho příběhů o tom, jak se Hitler, Kammler a Bormann vydali do Jižní Ameriky, aby zde zřídili nové centrum politické moci, čtvrtou říši.

Corey Goode: A právě přes ně vedla cesta k tomu, co se dělo v Antarktidě.

Dr. Michael Salla: Správně. Řekl bych, že… ano, je pravděpodobné, že tam došlo k jednáním či setkáním, ale Byrd jel vést tato jednání přímo do Antarktidy, alespoň podle Billa Tompkinse.

David Wilcock: Možná si vzpomenete, na rozhovor Richarda Dolana s jedním ze zasvěcených lidí, který hovořil o plánu prezidenta Spojených států na invazi do Area 51. Bylo by skvělé, kdybyste se s námi podělil o to, co o této invazi víte.

Corey Goode: Myslím, že prezident skutečně pohrozil invazí První armádní divizí nebo tak nějak.

Dr. Michael Salla: Ano, to je pravda. Byl to informátor, se kterým první hovořila Linda Moulton Howe asi před dvanácti lety. Používal pseudonym Cooper. Tvrdil, že byl součástí týmu CIA, který vyslal prezident Eisenhower do Area 51 do zařízení S4 s cílem zjistit, co se tam děje.  Eisenhower měl pocit, že ho postavili mimo hru – neměl přehled o dohodách s nacisty ani s mimozemšťany. Předpokládal, že jako prezident a jako hlavní velitel armády by měl velet i těmto projektům, protože byl zvyklý na dodržování posloupnosti velení.

David Wilcock: Ano.

Dr. Michael Salla: Ale ukázalo se, že lidé, kteří veleli Area 51, měli jinou představu o tom, jak by tyto projekty měly být řízeny. To Eisenhowera rozzuřilo. Nevadilo mu tajemství – vadilo mu, že celý projekt stál mimo posloupnost velení. Takže když zjistil, že lidé ze zařízení S4 a Area 51 řídí tyto projekty mimo jeho kontrolu, rozhodl se, že když mu nepodají vyčerpávající zprávu o tom, co se tam děje, pošle tam První armádu, která byla umístěná v Denveru v Coloradu. Náš informátor Cooper byl součástí týmu, který byl vyslán do zařízení S4. Popsal, co tam viděl: devět plavidel, z nichž čtyři podle něj byly z nacistického Německa. Dvě z těchto čtyř plavidel byly první plavidla typu Vril, které vyvinula Maria Orsic se společností Vril…

David Wilcock: Teda!

Dr. Michael Salla: …a další dva byly Haunebu, který vyvinula nacistická SS s cílem vytvořit ozbrojené létající talíře. Dalších pět plavidel bylo mimozemských. Cooperovo svědectví je důležité, protože nám poskytuje další nezávislý zdroj důkazů o nacistických programech zahrnujících létající talíře a o tom, že americká armáda některé z nich získala. On zkrátka nedokázal tohle tajemství dál skrývat.

David Wilcock: Ano.

Dr. Michael Salla: Chtěl mít čisté svědomí, proto řekl pravdu o některých opravdu důležitých historických událostech, kterých se účastnil. Prostě si nechtěl tyto informace vzít do hrobu. Ale byl jen jedním z mnoha informátorů, kteří si myslí, že veřejnost se musí tyto informace dozvědět a kteří jsou ochotni vystavit se nebezpečí, které jim hrozí, když je zveřejní.

David Wilcock: Takže, Corey, jsme v situaci, kdy v Antarktidě jsou nacisté. Došlo k pokusu o invazi, která se nezdařila. Pak se Eisenhower pokusil napadnout Area 51. Ani to se mu nepodařilo. Varuje před vojensko-průmyslovým komplexem. Jak se Aliance tajného vesmírného programu (“Secret Space Program Alliance”, dále jen SSPA) staví ke zveřejnění UFO? Protože když se veřejnost dozví o těhle věcech, o exopolitice, o které hovoří Dr. Salla, hodně ji to rozruší. Už sedmdesát let je to zcela mimo vládní kontrolu.

Corey Goode: Správně. SSPA se k tomu staví tak, že bychom měli odtrhnout náplast, aby se započalo hojení. SSPA je pozemská aliance různých zemí, z nichž některé jsou i součástí BRICS, které se spojily a začali vyjednávat s tím, čemu budeme říkat „Kabala„. Pro členy SSPA je zveřejnění samozřejmě také nebezpečné. Rozhodli se pro velmi vleklé zveřejnění roztažené na desítky let, což prostě není dostačující. SSPA se nicméně snaží zařídit, aby byly informace o Antarktidě odtajněny v plném rozsahu ještě před tím, než Kabala zveřejní jejich upravenou, desinfikovanou verzi. Snaží se toto zmrzačené odtajnění znemožnit.

David Wilcock: Michaeli, řekl jste, že chcete transparentnost, ale je pravděpodobné, že odtajnění způsobí, že lidé budou hodně naštvaní a třeba i násilní. Jak tedy může být transparentnost klíčem k řešení našich exopolitických problémů?

Dr. Michael Salla: Jednoduše proto, že díky transparentnosti je možné dosáhnout odpovědnosti. Můžete dosáhnout kontroly Kongresu. Můžete vytvořit kontrolní orgány pro různá odvětví. Vysocí vojenští důstojníci se mohou dozvědět, co vlastně jejich podřízení prováděli, protože hodně se toho dělo mimo posloupnost velení. To, co tolik naštvalo Eisenhowera, nebyl ojedinělý incident, ale něco, co se děje i dnes. Například, čtyřhvězdičkoví admirálové netuší, co dělá jim podřízený kapitán zapojený do jednoho z těchto programů. A podobné je to u letectva i u armády. Transparentnost je klíčová, protože přináší odpovědnost. Je to pozitivní proces. Právě toho se snažím dosáhnout svým výzkumem.

David Wilcock: Myslíte si, že strach je důležitým faktorem? Setkáváte se se strachem u svého publika, když zveřejňujete tyto věci a snažíte se dosáhnout transparentnosti? To je to, před čím jsme neustále varováni – lidé prý budou mít takový strach, že pravdu (ne?)zvládnou.

Dr. Michael Salla: Se strachem se spíš setkávám u informátorů, svědků, které se obávají své informace sdílet. Co s nimi pak bude? Živě si vybavuji, jak jsem před deseti lety dělal rozhovor s Cliffordem Stonem a on mi povídal: „Heleďte, až skončí tenhle rozhovor, přijdou sem a zmlátí mě, ale mě je to jedno. Je mi to jedno. To zvládnu.“ Protože věděl, že taková byla cena za odhalení pravdy.

David Wilcock: Neuvěřitelné!

Dr. Michael Salla: Jako výzkumný pracovník ani jako součást publika jsem nikdy necítil takový strachu z odtajnění. Jsou to informátoři, přímí svědci, kdo má strach o svou bezpečnost a o bezpečnost svých rodin.

Corey Goode: Ano, s tím souhlasím.

David Wilcock: Myslíte si, že tento strach je jen záminkou, jak zabránit odtajnění?

Corey Goode: Ne.

David Wilcock: A nebo si myslíte, že lidé budou skutečně cítit strach, až vyjde pravda najevo?

Corey Goode: Oni si skutečně myslí, že dojde k úplnému rozpadu společnosti. Skutečně tomu věří. Zkusili to. Vystavili vědce a vojáky bez jejich vědomí mimozemšťanům nebo těmto informacím a sledovali jejich reakce. Mají osobnostní profily lidí, kteří pro ně pracují, takže to mohli zkusit na různých typech osobností. Došli k tomu, že strach je nejčastěji reakcí lidí z křesťanských rodin – což je spousta lidí od armády. A proto skutečně věří, že úplné odtajnění  by bylo nezodpovědné, protože by způsobilo smrt, chaos, nepokoje v ulicích. A mají pravdu. Způsobí. To je součástí procesu. Ale pokud budeme pokračovat dál tak, jak doteď a nechávat odtajnění na další generace, bude to jen a jen horší.

David Wilcock: Za předpokladu, že bytosti, se kterými jste v kontaktu, jsou benevolentní, proč chtějí úplné odtajnění, proč je neodrazuje nebezpečí naší reakce na ně? Proč na ně tolik tlačí?

Corey Goode: Pro tyto bytosti je ze všeho nejdůležitější vývoj vědomí. To, že nemáme transparenci, brzdí renesanci vědomí, ke které směřujeme. Odtajnění pro nás bude hořkou pilulkou. Ale v dlouhodobém horizontu je pro nás výhodné, protože povede k naší spolupráci, k vytvoření našeho společného tvůrčího vědomí.

David Wilcock: Tak to je velmi dobrá zpráva. Doufám, že jste si dnešní večer užili – já tedy rozhodně. Mé jméno je David Wilcock a hovořil jsem tu dnes s naším zasvěceným přítelem Corey Goodem a naším zvláštním hostem, Dr. Michaelem Sallou z exopolitického institutu. Děkujeme vám za pozornost.