Magnetický sever užívali po staletí navigátoři k orientaci, pokud nebyly na dohled břehy. Moderní satelitní systémy pak navigaci založenou na kompasech odsunuly do pozadí. Ale pod vodou a pod zemí nemá GPS signál, a tak se kompasy stále používají.

Vědci museli s předstihem aktualizovat model, od kterého se globální navigace odvíjí, protože navigační chyby byly již nepřijatelně velké. Normálně upravují data, která se využívají pro leteckou navigaci či kompasy v chytrých telefonech, každých pět let. Teď si museli pospíšit. 

„Vzhledem k neočekávaným změnám v arktické oblasti byla aktualizace modelu publikována o rok dříve,“ uvedlo americké Národní středisko pro informace o životním prostředí (NCEI). Současně dodalo, že pro většinu běžných uživatelů je změna těžko zaznamenatelná.

Magnetické póly jsou částí pole, které vzniklo z rozžhaveného železa a niklu kolem vnějšího zemského jádra. Pole se vytváří elektrickým proudem, který je důsledkem tření polotekutého jádra se zemským pláštěm.

Pole se neustále přesouvá. Na rozdíl od geografických pólů, které se nehnou z místa.

Přesun magnetického pole přitom není nic nového. Vědci jej znají celá staletí. Už v roce 1831 objevil severní magnetický pól badatel James Clark Ross.

Severní magnetický pól Země se přesouvá od Kanady směrem k Rusku a jeho pohyb je čím dál rychlejší.

 

„Ze zápisků starých mořeplavců dávno víme, že severní magnetický pól putoval napříč severní Kanadou,“ říká Ciaran Beggan, geofyzik z Britského geologického institutu v Edinburghu. 

Vědce ale zarazila rychlost změn, jež nyní probíhají. Ještě v 90. letech minulého století se přesouval magnetický pól rychlostí zhruba 15 kilometrů za rok. Teď je to nejméně 50 kilometrů za rok. Co se stalo? 

Pro vědce zatím zůstávají příčiny tohoto jevu zahaleny tajemstvím. Tím spíše, že jižní magnetický pól podobný vývoj nekopíruje, posouvá se jen zvolna. „Akcelerace pohybu severního pólu nastala zhruba před 30 lety, nyní se velmi rychle blíží Sibiři,“ líčí Beggan. Jaké jsou ale důvody zrychlení, si nikdo z vědců netroufá odhadovat. 

Nečekaný posun severního magnetického pólu ale vede výzkumníky k domněnce, že není vyloučen ani zásadní dramatický posun. Oba póly si v budoucnu mohou vyměnit svá místa, což se v minulosti už stalo. 

„Nejde o to, zda taková změna přijde, ale kdy se tak stane,“ soudí geofyzik Daniel Lathrop. Chvíle, kdy střelka kompasů začne místo na sever ukazovat třeba na jih, podle něj nenastane tak brzy, rozhodně ne dříve než za tisíc let.

Změna by měla vliv na rozvody elektrické energie či signály pro komunikační zařízení, včetně mobilních telefonů. Přepólování by mohlo výrazně oslabit magnetické pole Země, které ji chrání před negativními vlivy kosmického záření. Zvýšená radiace by tak škodila zdraví lidí i zvířat. Velryby a ptáci by mohli mít také problémy s orientací.